Drobní hlodavci

Kapitoly

Drobný savec u nás doma

Všichni drobní savci jsou velice citliví na chyby ve výživě, proto musíme našemu novému přírůstku zajistit především vhodnou stravu. Doporučuje se krmit kvalitní seno, případně granule či směsi určené pro daný druh doplněno o ovoce (jablko) a zeleninu. Se zeleninou ale pozor! Například kapusta je plynotvorná, proto ji podáváme jen v malém množství. Navíc některé saláty koupené v obchodě obsahují mnoho dusičnanů, které mohou vážně ohrozit zdraví zvířete. Skladujeme-li zeleninu v ledničce, vždy ji necháme před podáváním ohřát na pokojovou teplotu. Nikdy nepodáváme zeleninu ani ovoce mokré! Morčeti nabízíme více ovoce, neboť si samy nevytváří vitamín C. Snažme se, aby byl jídelníček co nejpestřejší. Přes všechny rady je výsledné složení potravy pro každého jedince velice individuální.

Druhým nejvýznamnějším bodem je zajištění vhodného a čistého obydlí. Klec či kotec bychom měli umístit do rohu místnosti, ve které se přes den nejvíce pohybujeme. Zabráníme, aby na ni dopadalo přímé sluneční světlo a nebyl zde průvan. Nikdy však nedáváme obydlí k topení či jinému tepelnému zdroji! Dbáme na to, aby podestýlka (hobliny, seno, kukuřičná drť či kočkolit) byla vždy suchá (bez prachu), bez plísní a zbytků potravy. Napáječku s čerstvou vodou umístíme tak, aby se zvíře při pití nijak nehrbilo nebo příliš nenatahovalo.

Každému hlodavci je potřeba dát k dispozici něco na obrušování hlodáků. Může to být větvička z ovocného stromu, tvrdý chléb, speciální kameny. Pokud toto opomineme, mohou u zvířete nastat zdravotní komplikace.

Pravidelně u zvířete kontrolujeme drápky, zda nepřerůstají, nekroutí se a nezpůsobují tak zvířeti bolestivou chůzi. Mezi další pravidelné a preventivní opatření patří i koupání.

Důkladnou prevencí můžeme u našeho miláčka zabránit mnoha zdravotním problémům. Proto každý den kontrolujeme trus, jakákoli změna v konzistenci či barvě by nás měla uvést v pozornost. Stejně tak je u všech hlodavců třeba kontrolovat chrup.

Králíka je možné nechat naočkovat proti moru králíků a myxomatóze. Toto opatření se doporučuje zvláště u venku držených jedinců. U morčat ani křečků se očkování neprovádí.


Než si pořídíme drobného savce

Dříve než se rozhodneme pořídit si byť toho nejmenšího tvorečka, je dobré si o něm zjistit předem pár nejdůležitějších informací. Především se musíme rozhodnout, zda si pořídíme zvířátko od chovatele nebo ze zverimexu. Ve zverimexu sice pořídíme zvířátko levněji, ale mnohokrát se nedozvíme původ zvířete, často zvíře najdeme společně s vrstevníky z různých chovů, což přináší zvláště mnohá zdravotní rizika nejen v podobě parazitů. Od chovatele naopak víme původ našeho budoucího miláčka, můžeme si prohlédnout rodiče a prostředí, ve kterém doposud žil.

Obecně ale platí:

Nikdy si nebereme domů zvíře, které:

  • je apatické, sedí v koutě nahrbené a naježené
  • má jakékoli viditelné zranění, případně krvácení
  • má výtok z nosu, očí, uší, u samiček z pochvy
  • kulhá či vykazuje jinou poruchou koordinace (potácí se, naklání se na stranu)
  • nemá lesklou, pružnou kůži bez šupin a jiných stroupků, lysých míst či bulek a otevřených ran
  • kýchá, ztíženě dýchá, chroptí a má vlhký nos
  • má potřísněnou srst kolem řitního otvoru

Doma už bychom v době koupě měli mít pro zvířátko přichystané adekvátní obydlí. Obchody v dnešní době nabízejí nesčetné množství vybavení pro naše miláčky, ale nezapomínejme, že si domů pořizujeme hlodavce, proto tedy vše, co je z měkkého a tenkého plastu, je pro ně naprosto nevhodné (pokud kousky plastu zvíře pozře, může to vážně ohrozit jeho zdravotní stav).


Když drobný savec stůně

Máme-li podezření, že naše zvířátko stůně, raději neodkládejme návštěvu veterinárního lékaře. Mírný průjem krátce po převozu k nám domů může být způsobený stresem.

Veterináře navštívíme, když zvíře:

  • je apatické, více spí, nejeví zájem o okolí
  • choulí se v rohu, má nahrbený postoj, naježenou srst
  • má průjem
  • nepřijímá potravu
  • kýchá, chroptí, ztíženě či zrychleně dýchá
  • na kůži má lysá místa, často se drbe
  • má na těle bulku

Čeho se vyvarovat:

Mláďata jsou mnohem více náchylná ke střevním problémům, proto buďme velmi opatrní s nabízením zeleného krmiva. Naši miláčci jsou někdy pořádně mlsní a mnohdy zjistíme, že si velmi rádi pochutnají na sušenkách a jiných sladkostech. I přesto bychom jim tyto pamlsky měli dopřávat jen zřídkakdy a raději jen jako odměnu, neboť jejich trávicí trakt není přizpůsoben na takovou stravu.

Máme-li zvíře puštěné volně po bytě, odstraňme z jeho dosahu veškeré elektrické kabely, plasty, pokojové rostliny, lakované či mořené dřevo a jiné předměty, které by ho mohly vážně ohrozit na životě. Zelené krmení a větvičky nikdy nesbírejme z okolí silnic či ploch, kde byl použit chemický postřik. Výfukové plyny a jiné chemikálie mohou být pro drobné savce velmi jedovaté.


Úrazy

Další častou příčinou návštěvy veterináře bývají různorodé úrazy a otravy. Ve valné většině je toto zaviněno nepozorností či nedbalostí majitele. Přivření do dveří, pád z výšky, pokousání jiným domácím zvířetem či úraz elektrickým proudem není výjimkou. Otravy jedovatou pokojovou rostlinou patří též k častým úhynům zvířete.

Jedním z nejčastějších onemocnění králíka je porucha zažívání, nafouknutí střev a průjem. Velmi nebezpečným onemocněním je kokcidióza způsobovaná parazity na sliznici střeva, které zabraňují vstřebávání živin. Králík hubne, má těžký průjem a velmi rychle může na toto onemocnění uhynout.


Nejčastější zdravotní problémy

Drápky

Drápky neustále rostou a jelikož si je náš miláček nemá o co obrousit, je potřeba je v pravidelných intervalech zastřihovat. Toto lze provádět nůžkami, kleštičkami na nehty či kleštičkami na psí drápy. Je třeba dát veliký pozor na žilku, která vede středem drápku. Při jejím poranění dochází k nepříjemnému krvácení.

Zuby

Jeden z nejčastějších problémů u hlodavců je špatné obrušování zubů jak o potravu tak o sebe navzájem a jejich následné přerůstání. Zvíře jeví zájem o potravu, ale nemůže se najíst, hodně sliní, hubne a může se dokonce objevit průjem. V těchto případech je nutný zákrok (často pod celkovou anestézií), kterým se přerostlé zuby zkrátí a obrousí. Samotný problém je ovšem vyřešen až po nalezení příčiny přerůstání.

Kůže a srst

Majitelé si kožních problémů často všimnou až při úporném škrábání se jejich mazlíčka. Problémy se srstí a kůží mají mnoho příčin. Může se jednat o vnější parazity (všenky, zákožka svrabová), plísňová onemocnění, nedostatek (vitamíny a minerální látky) či přebytek (bílkovin) jednotlivých složek potravy, alergii, endokrinní poruchu či pokousání od ostatních jedinců. Všechny tyto příčiny mohou mít různé projevy, od jemného drbání až po úporné svědění a vypadávání srsti.

Nádory

Zvláště u potkanů a myší je velmi častý výskyt nádorů. Zhoubné nádory jsou nejčastější příčinou úmrtí potkanů. Může se jednat o nádory viditelné již pouhým okem vyskytující se na povrchu nebo o nádory tvořící se uvnitř organismu. Nádory často rostou velmi rychle a dosahují značných rozměrů. V pokročilém stádiu zvíře přestane žrát, hubne, někdy může mít dle velikosti nádoru pohybové problémy. Charakter nádoru je možné stanovit až na základě histologického vyšetření vzorku nádorové tkáně. Metastáze se vyskytují zřídka.

Samice jsou náchylné k tvorbě nezhoubných nádorů mléčné žlázy, které jsou poměrně snadno operovatelné.